Detail der Frage
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kolik IUI je u vás možno podstoupit, než se přejde k IVF. Vím o případech, kdy žena otěhotněla třeba až po čtvrté nebo páté IUI, ale v některých centrech nechtějí dělat více než 2 IUI. Jak je to u vás?
Ještě bych měla jeden dotaz - nemohu otěhotnět z důvodů anovulace. Clostilbegyt ani po roce léčby nezabral, bylo mi doporučeno IUI a musím jít na vyšetření průchodnosti vejcovodů. Paní doktorka mi napsala doporučení na hysterosalpingografii, ale zajímalo by mě, jestli by nebylo lepší udělat rovnou laparoskopii a popřípadě u toho rovnou upravit povrch vaječníků. Taky je mi divné, že mi nikdy nebyly provedeny žádné krevní rozbory - jestli třeba nemám zvýšený prolaktin, apod. Nemělo by se toto dělat ještě před IUI?
Upřesňuji, že již mám dvouleté dítě, otěhotněla jsem po dvouměsíčním užívání Clostilbegytu. Menstruaci jsem měla celý život nepravidelnou -spíš žádnou. Od 16 let jsem brala Proveru, bez ní jsem menses vůbec nedostala a nebo až po několika měsících.
Omlouvám se, že jsem vás zahltila tolika dotazy, ale sháním veškeré informace, než se do něčeho vrhnu.
Děkuji moc za odpověď!
Počet intrauterinních inseminací (=IUI) není v našem centru nikterak limitován. Někdy doporučujeme pouze 1 - 2 pokusy, obvykle však intrauterinní inseminaci provádíme 3 - 6x. Pokud si to však léčený pár přeje, můžeme IUI opakovat i vícekrát. Jedinou limitací pak je finanční stránka, protože ze zdravotního pojištění je kryto jen 6 výkonů za rok. Vždy samozřejmě záleží na konkrétní situaci. Pokud však k otěhotnění nedojde během několika prvních pokusů, je pravděpodobnost úspěchu menší, o čemž partnery samozřejmě vždy informujeme.
Pokud se týká léčby anovulace, existují i jiné možnosti než Clostilbegyt (viz heslo anovulace v naší odpovědně).
Před intrauterinní inseminací i na našem pracovišti doporučujeme vyšetření průchodnosti vejcovodů. Hysterosalpingografie (=HSG) je jednou z možností. Určitou nevýhodou je, že se ke zobrazení dělohy a vejcovodů po jejich naplnění kontrastní látkou užívá rentgenové záření. Laparoskopie je sice výrazně invazivnější výkon s vyšším rizikem, ale přináší více informací a výhodou rovněž je možnost ošetření orgánů v malé pánvi, například vaječníků při syndromu polycystických vaječníků (viz heslo PCOsy v naší odpovědně). Prověřit průchodnost vejcovodů lze i podstatně jednodušší cestou – vyšetřením za pomoci ultrazvuku po náplni dělohy a vejcovodů speciální vstřebatelnou tekutinou (= HyCoSy). Zobrazení je sice o něco méně dokonalé, odpadá však radiační zátěž. Toto vyšetření můžeme s výhodou kombinovat s hysteroskopií, tedy s přímou vizualizací děložní dutiny speciální tenkou optikou. V tomto případě získáme dokonce více informací než při HSG. Nedá se jednoznačně říci, že některý postup je lepší než druhý. Vždy záleží na konkrétní situaci. Nejlépe Vám vždy poradí lékař dobře obeznámený s Vaším zdravotním stavem, v ideálním případě specialista zabývající se reprodukční medicínou.
Hormon prolaktin je přítomen u žen i u mužů. Všechny jeho úkoly v lidském těle nejsou dosud plně objasněny. Spolehlivě víme, že u těhotných žen se podílí na přípravě mléčných žláz ke kojení a po porodu pak zodpovídá za sekreci mléka. Ženy, které kojí, obvykle nemohou otěhotnět. To je způsobeno vysokou hladinou prolaktinu. I mimo období gravidity a laktace mohou být hladiny tohoto hormonu z různých příčin zvýšené a bránit vzniku těhotenství. Proto je stanovení jeho hladin jedním z důležitých vyšetření. Při nálezu vyšších hodnot je rozhodně vhodná léčba. Osobně se domnívám, že by toto vyšetření mělo skutečně předcházet intrauterinním inseminacím.
S pozdravem MUDr. Jan Šulc
